Jetel
Jetel je jednou z nejběžnějších rostlin, které se v našich podmínkách daří téměř všude. Využívá se především jako krmivo.
Ovšem jetel luční patří rovněž k bylinám, jenž mají výrazné léčebné účinky. Jetel se může, díky své vysoké výživné hodnotě a podílu stravitelných bílkovin, uplatnit i jako zelenina. V léčitelství se kromě jetele lučního používá i jetel plazivý (Trifolium repens) s bílými květy.
Jetel luční (Trifolium pratense) se vyskytuje na loukách, ve světlých lesích, na pasekách, na kraji polí a kolem cest. Je to vytrvalá bylina s dlouhým kořenem. Má četné lodyhy, které bývají 15-100 cm dlouhé. Listy jetele jsou, jak již napovídá latinský název trifolium, trojčetné a na líci mají často bělavou skvrnu tvaru půlměsíce. Dolní, dlouze řapíkaté, listy vytvářejí přízemní růžici, horní jsou buď krátce řapíkaté nebo téměř přisedlé.
Půvabné karmínové nebo červené květy tvoří mnohočetné hlávky o velikosti 2-3 centim
Drogou je květ. Nesmějí se sbírat příliš rozkvetlé hlávky, protože ty by se při sušení rozpadly. Mladé listy jetele slouží jako zelenina.
Léčivé účinky mají i semena.
Jetel běžně roste ve střední Evropě, středomořské oblasti, na Balkáně, v Malé Asii, Íránu, Indii, Himalájích, Rusku, na Kavkaze a na Dálném východě.
Do Ameriky, kde se velmi rychle rozšířil, jej přivezli angličtí osadníci.
V listech se nacházejí bílkoviny, ve kterých byly prokázány aminokyseliny arginin, histidin, threonin, tryptofan, leucin, izoleucin, menthionin, lysin, fenylalanin a valin.
Listy jsou dále zdrojem minerálů a stopových prvků. Byly v nich zjištěny vápník, fosfor, draslík, hořčík, železo, měď a mangan. Jetel luční kromě toho obsahuje vlákninu, flavonoidy a organické kyseliny (salicylová, šťavelová, hroznová), antokyany, kumariny, silice, glykosidy (tricholin) a třísloviny.
Květy obsahují některé fenolové sloučeniny (izotrifolin, izorhamnetin, pratol, pratensol, trifolin a sloučeninu trifolirhizin, která působí proti plísním.
Zjistilo se rovněž, že jetel je zdrojem fytoestrogenů, především izoflavonů formononetinu a biochaninu A i malého množství daidzeinu a genisteinu.
Fytoestrogeny byly objeveny ve 40. letech 20 st.. Jsou to rostlinné látky, jejichž struktura je překvapivě podobná struktuře hormonů estrogenů a mohou se proto v těle navázat na jejich receptory. Fytoestrogeny jsou sice slabší než estrogen, ale některé jich produkují poměrně velké množství.
Např. u jetele mohou tvořit až 5% hmotnosti sušiny. Přítomnost těchto látek byla zjištěna ještě u dalších 17 druhů jetele.
Fytoestrogeny mohou částečně suplovat působení estrogenů. U žen v menopauze pak působí jako hormonální substituční terapie a obtíže zmírňují.
Podobně může ještě ovlivnit i premenstruační syndrom.
Jetel byl zkoumán i v souvislosti s osteoporózou. Podle závěru této studie brzdí u žen v období před menopauzou nástup osteoporózy.
To samé nebylo pozorováno u mužů a u žen v menopauze.
Jetel snižuje hladinu cholesterolu LDL a zvyšuje hladinu HDL. Kumariny z jetele příznivě ovlivňují hustotu krve a mají protisrážlivé účinky.
Jetel se proto doporučuje i proti ucpávání cév a k prevenci srdečních chorob. Tato bylina se může uplatnit jako doplňková léčba u lymské boreliozy.
Silice má dezinfekční účinky. Spolu s tříslovinami se uplatňuje při trávicích obtížích a. přemnožení nežádoucí střevní flory. Z tohoto důvodu bývá jetel součástí čajů na léčbu alergií. Přitom se využívá jak jeho léčebných, tak tonizačních vlastností.
Jetel se dále doporučuje na mokvající kožní infekce a záněty ústní dutiny a hrtanu. Zlepšuje chuť k jídlu, podporuje vylučování trávicích šťáv, zvyšuje vylučování hlenů a působí dezinfekčně.
Vzhledem k tomu, že jetel podporuje vykašlávání a působí spasmolyticky, doporučuje se na černý kašel a bronchitidu, přitom se využívá i jeho sedativního působení. Jetel dále prospívá žlučníku, játrům a je vhodný i na revmatismus.
* * * * * * *
Užívá se nálev z 1-2 kávových lžiček drogy na šálek vody, 3x denně.
* * * * * * *
Jetelová kulajda
Hrst listů jetele, 4 velké brambory, hrst sušených hub, 2 mrkve, 2 vejce, 2 lžíce polohrubé mouky, 2 l vody, 200 ml smetany, sůl, popřípadě trochu octa.
Houby předem namočíme. Brambory a mrkve oloupeme, nakrájíme na kostičky a dáme vařit společně s houbami. Před koncem varu zahustíme polévku moukou rozkvedlanou s trochou studené vody a rozšlehanými vejci. Po 3 minutách přidáme nakrájený jetel a polévku necháme přejít varem.
Přilijeme smetanu a osolíme. Případně můžeme dochutit octem.
* * *
Jarní bylinkový koktejl
2 hrsti listů jetele lučního, 2 hrsti mladých listů kopřivy, 1 hrst listů smetanky lékařské, ½ hrsti mladých listů řebříčku, 500 ml vody. Bylinky rozmixujeme s vodou a nápoj necháme asi 1 hodinu stát. Potom přecedíme přes plátýnko. Rozdělíme na 5 částí, které popíjíme během dne.