Bylinky nejen pro tělo, ale i pro duši

potopudné a močopudné účinky, nachlazení, kašel, horečka, bolesti svalů a kloubů, játra, nadýmání, vodnatelnost

Popenec povzbuzuje tvorbu žaludečních šťáv, podporuje metabolismus, tonizuje organismus a zvyšuje chuť k jídlu. Vzhledem k adstringentnímu působení je vhodný proti průjmu. Předepisuje se při plicních chorobách. Rovněž zlepšuje činnost jater. Využívá se při zánětlivých onemocněních kůže.

Obrázek

K účinným látkám podbělu patří zejména sliz, který chrání zanícené sliznice. Jeho zdrojem jsou jak květy tak listy. Třísloviny působí proti zánětům a při léčbě se rovněž uplatňují jejich adstringentní vlastnosti. Další látkou, která pomáhá při léčbě, je silice, jenž dezinfikuje a má spasmolytické účinky. Proti křečím hladkého svalstva působí i flavonoidy.

Obrázek

Anémie, bodnutí hmyzem, bolesti v krku, deprese, horečka, imunita (posílení), kašel, krvácení (zastavení), opary, popáleniny, prochladnutí, průjem, trávení (zlepšení), zranění, zvedání žaludku

*-*

Obrázek

Měsíček pomáhá při zánětech, infekcích a horečce. Ničí některé bakterie, viry a plísně. Pokud se užívá ústně, zvyšuje tvorbu potu a žluči.
Stimuluje játra, při zánětech trávícího traktu uvolňuje křeče, normalizuje trávení, pomáhá tělu bojovat proti kvasinkové nemoci. Jeho další indikací jsou infekce sliznic, infekce močového měchýře a vředy žaludku. Měsíček se řadí mezi bylinky doporučované k očistě organismus, má detoxikační vlastnosti.
Někde se doporučuje podávat jej i při obtížích v menopauze a při menstruační bolesti, kde se uplatňují jeho protikřečové vlastnosti.

Mátový čaj se užívá při poruchách a bolestech trávicího ústrojí, protože má spasmolytické účinky na střeva, zklidňuje je, podporuje trávení a vylučování trávicích enzymů a žlučníkových šťáv.
Mátové lístky přidané k pokrmům povzbuzují chuť k jídlu.

Máta se uplatňuje při infikovaných kožních chorobách, zánětech ústní dutiny a horních cest dýchacích. Využívá se jako pomocný lék při žlučníkových kamenech. Mírně snižuje krevní tlak.
Mátový čaj má povzbuzující účinek na CNS.

Výživnou hodnotou je lebeda podobná špenátu. Oproti špenátu má ale nižší obsah kyseliny šťavelové. Lebeda obsahuje vitaminy, především C, vitaminy skupiny B, barviva, flavonoidy s antioxidačními účinky, železo, sodík, draslík, fosfor a vápník.

Křen normalizuje střevní floru, podporuje trávení, zlepšuje metabolismus a má diuretické účinky. Mathioli ho podával k vypuzování ledvinových kamenů a písku.
Křen posiluje imunitu organismu, doporučuje se k prevenci i k léčbě nachlazení, kašle a chrapotu. V těchto případech se podává 3x denně lžička křenové šťávy. Křenovou šťávou smíchanou s vodou se kloktá při bolestech v krku. Používá se také k výplachům úst při zánětu v ústní dutině.

Kozlíček polníček je významný svým obsahem vitaminu C, dále v něm byl zjištěn beta karoten, vitaminy skupiny B, chlorofyl, draslík, fosfor, železo, hořčík, sodík, mangan, aminokyseliny, bílkoviny a vláknina. Je to skvělý zdroj vitaminu v zimním období, který je, pokud jej někdo pěstuje na zahrádce, kdykoliv dostupný. V kozlíčku polníčku je mnohem více železa než ve špenátu. Spolu se smetankou lékařskou (listy) a třapatkou nachovou (kořen) patří k jeho nejbohatším zdrojům. Vzhledem k nízké energetické hodnotě je výtečným prostředkem k redukční dietě.

Přestože zahrádkáři považují kopřivu za obtížný plevel, je to z hlediska výživy, díky obsahu minerálních látek, vitaminů a aminokyselin velmi cenná rostlina a zanedbatelné nejsou ani její léčebné vlastnosti.
Drogou je list, nať i kořen.
Dříve se z kopřiv vyrábělo nepříliš kvalitní vlákno.