Máta
Mátová vůně nás, aniž bychom si to uvědomovali, provází dennodenně. Mentol, jedna z účinných látek máty, se totiž přidává do mnoha potravinářských produktů a dalších výrobků denního užití.
S mátou se setkáváme při čištění zubů, protože je součástí zubních past či ústních vod. Mentol je nepostradatelný při výrobě žvýkaček, bonbonů, aromatizují se jím dokonce i papírové kapesníčky.
Vůni mentolu máme podvědomě spojenou čistotou či dezinfekcí. Dnes se mentol vyrábí synteticky, ale to mátě či přírodní mátové silici nic neubírá na významu.
Máta peprná (Mentha piperita) je druhem pěstovaným, který vznikl jako kříženec máty vodní (Mentha aquatica) a máty klasnaté (Mentha spicata).
Máta peprná je vytrvalá rostlina, jejíž lodyhy mohou dorůstat až do 70 cm. Vstřícné listy jsou kopinaté. Nafialovělé květy jsou sestaveny do lichoklasu. Tento druh máty se u nás většinou pěstuje, často ale zplaňuje. Vyhovuje mu vlhké prostředí, a tak se mu bude dařit nejlépe v blízkosti potůčků, na vlhké zahrádce, poblíž potoka nebo rybníka. Vyskytuje se ale i na sušších místech, i když tam neroste tak bujně. Pro léčebné účely se sbírá kvetoucí nať a listy této rostliny.
U nás rostou i další druhy máty, z nichž některé se rovněž využívají v lidovém léčitelství. Mezi značně proměnlivé druhy patří máta rolní (Mentha arvensis). V Polabí a Třeboňské pánvi roste máta polej (Mentha pulegium). U břehů potoků, řek a rybníků máta vodní (Mentha aquatica).
Na stejných místech se poměrně vzácně vyskytuje máta klasnatá (Mentha spicata), jenž se vedle máty peprné nejčastěji využívá k léčbě.
Naopak poměrně hojná je máta dlouholistá (Mentha longifolia)
Předpokládá se, že latinský název máty vznikl z řeckého minthé, tj. smradlavá. Dnes bychom tuto rostlinu nejspíše charakterizovali jako voňavou.
Máta obsahuje 1-3% mátové silice. Stačí rozemnout listy … Dříve se silici říkalo éterický olej a pod tímto názvem je možné ji koupit v některých lékárnách. Zhruba polovinu silice tvoří mentol.
Dále rostlina obsahuje menton, felandren, pinen, sabinen, pulegon, cineol, jasmon, piperiton a mentofuran. Významný je též obsah tříslovin, hořčin a flavonoidových glykosidů.
Silice máty klasnaté má trochu jiné složení. Neobsahuje mentol, ale byl v ní zjištěn karvon, dihydrokuminalkohol a dihydrokarveolacetát.
Mátový čaj se užívá při poruchách a bolestech trávicího ústrojí, protože má spasmolytické účinky na střeva, zklidňuje je, podporuje trávení a vylučování trávicích enzymů a žlučníkových šťáv.
Mátové lístky přidané k pokrmům povzbuzují chuť k jídlu.
Máta se uplatňuje při infikovaných kožních chorobách, zánětech ústní dutiny a horních cest dýchacích. Využívá se jako pomocný lék při žlučníkových kamenech. Mírně snižuje krevní tlak.
Mátový čaj má povzbuzující účinek na CNS.
Mátová silice má celou řadu využití. Vyvolává pocit chladu, který překryje nepříjemné pocity, jako je svrbění a pálení. Pokud si mátovou silici přidáme do koupele, podráždí lokálně naše chladové receptory a za chvíli budeme mít pocit, že je nám zima. Mátová silice, stejně jako její složka mentol, má výrazné antiseptické vlastnosti. Její pomocí můžeme dezinfikovat vzduch, pokud je někdo v rodině nachlazen. Ostatní pak chráníme před kapénkovou infekcí.
Mátovou silici bude vhodné inhalovat v případě rýmy či kašle. Opatrně můžeme, čistou organicky vyrobenou, silicí potřít pokožku v případě zánětu nebo oparu, které velmi účinně léčí.
* * * * * * *
Obvykle se užívá nálev z 1 lžičky listů nebo 2 lžiček natě na šálek vody. Pije se 3x denně před jídlem.
* * * * * * *
Kuskus s mátou a houbami
100g kuskusu, 10 žampionů, 1 velká cibule, ½ hrsti sekaných lístků máty, olej na smažení, sůl, jarní zelenina
Kuskus uvaříme. Cibuli nakrájíme a mírně osmahneme na oleji, přidáme nakrájené žampiony. Houby s cibulkou vmícháme do kuskusu a podle chuti osolíme. Jednotlivé porce posypeme sekanou mátou. Podáváme s čerstvou jarní zeleninou.