Klanopraška
Klanopraška čínská (Schizandra chinensis)
Dřevitá liána, jenž je domovem na Dálném východě v Koreji, Japonsku, Číně, na Kurilských ostrovech, v Amurské oblasti.
U nás ji s úspěchem pěstuje řada zahrádkářů a pro její povzbudivé účinky na lidský organismus jde o velmi nadějnou rostlinu.
Původní čínské pojmenování u-vhei-čhi se překládá jako plod pěti chutí, neboť slupka je sladká, dužnina kyselá, semena jsou trpká a nahořklá, po preparaci mají slanou příchuť.
Rostlina vyžaduje lehčí kyselé půdy s dostatkem živin a vody, ne však přemokření. Jelikož jde o liánu, je nutno ji zajistit vhodnou trvalou oporu, po které by se mohla pnout a přistínění kořenů, aby nedocházelo k jejich přehřátí. Rostlina vyžaduje plný osvit, ne však sluneční úpal. Přezimování rostliny není žádným problémem, neboť snáší mráz až do -35°C. I přesto je však vhodné zakrývat mladé rostliny nejlépe slámou, aby nevymrzaly. Problém je ovšem v tom, že rostlina poměrně brzy raší a je nebezpečí jejího poškození pozdními mrazíky. Množit ji lze semeny nebo vegetativně pomocí kořenových výběžků, které se hojně tvoří během vegetace a je nutno je odstraňovat, aby vlastní rostlinu příliš nevysilovaly. Kořeny nesázíme příliš hluboko a zachováváme rozestupy 100-150cm.
Listy se sbírají v červenci a suší se ve stínu ve vrstvě maximálně do 5 cm. Stlačováním a následným sušením listů tyto zčernají, rezatí a znehodnocují se.
Plody se sbírají v září a suší se v tenké vrstvě umělou teplotou do 40°C. Nebo se z nich získávají semena tím způsobem, že se bobule odtrhnou z karpoforů, dají do nádoby, zalijí vodou a za občasného míchání se nechají 2-3 dny. Tímto nakvašením se rukama snadno rozemnou a kašovitá směs se několikrát dekantuje vodou. Zbytek oplodí se odplaví a těžší semena klesnou ke dnu. Potom se opláchnou, osuší a ponechají na vzduchu oschnout.
Všechny drogy, vyjma plodů, se uchovávají v plechových nebo skleněných nádobách dobře uzavřených. Plody se nesmějí neprodyšně uzavírat, neboť by se zkazily.
Klanopraška má povzbudivé účinky na lidský organismus, zvyšuje jeho odolnost a přitom není návyková ani toxická. Má povzbudivý účinek na centrální nervový systém, stimuluje dýchání a kardiovaskulární systém, chrání játra, mírně zvyšuje krevní tlak, slouží k léčení depresivních stavů, ale i impotence. Chrání před infekci a zlepšuje ostrost zraku. Léčebně se uplatňuje při stavech duševního a fyzického vyčerpání, astenických a depresivních syndromech, postižení cévního, trávicího a dýchacího systému včetně virových, bakteriálních a houbových onemocnění. Byl zjištěn ochranný účinek na játra, vyšší než u ostropestřce.
Celá rostliny v syrovém a sušeném stavu i její preparáty se používají proti kurdějím. Plody čerstvé, ale zejména sušené, se osvědčily v léčbě dyzentérie, zvláště u dětí.
♦Čaj z listů nebo plodů: půl polévkové lžíce drogy přelijeme šálkem vařící vody a necháme 20 minut louhovat. Poté scedíme. Pije se 2-3 x denně, avšak nikoli na noc, neboť by mohl být příčinou nespavosti. Lze rovněž žvýkat zelené listy - 2 až 4 ks denně - a tyto po rozžvýkání spolknout.
♦Tinktura: 50 g rozdrcených semen nebo bobulí přelijeme 500 ml 96% lihu a za občasného protřepávání macerujeme 14 dní. Poté scedíme a přefiltrujeme. Užívá se 2-3 x denně 20-30 kapek půl hodiny před jídlem. Neužívat na noc.
Vedlejší účinky: i když rostlina nemá žádné závažnější vedlejší účinky, nelze ji doporučit lidem trpícím nespavostí a lidem s vysokým krevním tlakem, rovněž tak při žaludečních a dvanácterníkových vředech a při epilepsii a v těhotenství.