Konopička
Konopička bledožlutá ([Dalanum] Galeopsis segetum)
Konopička pochází ze západní Evropy. U nás jí nacházíme poměrně vzácně na písčitých půdách, na polích, na rumištích a na suchých místech, zvláště v nížinách. Někdy se též pěstuje.
Jde o starou léčivou rostlinu, o které se ve svých dílech zmiňují Plinius, Dioskorides a Theofrastos, kteří ji doporučovali na pohmožděniny, rány a otoky.
Sbírá se nať na počátku kvetení a nesmí mít větší průměr než 5 mm. Nejlepší je sbírat boční výhonky. Nať obsahuje velké množství vody a proto se suší velmi rychle ve stínu a průvanu, nejlépe však umělým teplem do 40°C.
I když se nezapařuje, je nutno ji sušit v tenké vrstvě, neboť se snadno drolí.
Nesmí se balit nedostatečně usušená, snadno plesniví.
Droga se používá jako močopudný prostředek při chorobách močového ústrojí, při zánětech horních cest dýchacích a při dráždivém kašli, též pro povzbuzení chuti k jídlu. Pro svůj obsah kyseliny křemičité se v lidovém léčitelství používala proti tuberkulóze.
Zevně se používá formou obkladů a koupelí na špatně se hojící rány a proti furunkulóze. Při bílém výtoku u žen se užívá k výplachům.
♦Odvar: 1 čajovou lžičku drogy dáme do šálku vody, vaříme 10 minut na mírném ohni, 10 minut louhujeme a scedíme. Podáváme 2-3 denně šálek. Pokud podáváme konopičku jako podpůrný prostředek proti TBC, připravujeme odvar v mléce.
Vedlejší účinky: Vzhledem k tomu, že se rostlina považuje za mírně jedovatou a doposud není dostatečně probádána, je třeba zachovávat určitou opatrnost a neužívat velké dávky ani ji dlouhodobě neužívat.