Libeček
Libeček lékařský (Levisticum officinale)
Pochází z Íránu a je rozšířen po celé Evropě.
Velmi často se pěstuje na zahrádkách a je znám jako polévkové koření.
Občas zplaňuje a nacházíme jej na loukách a v pobřežních houštinách.
Ve středověkých klášterech jej pěstovali v klášterních zahradách, dávali jej do jídel a vyráběli z něj tinkturu proti uštknutí hadem.
Listy libečku se vkládaly do bot, aby občerstvily unaveného poutníka.
Ve Štýrsku brali libeček o Božím těle do procesí, aby přijal požehnání, věřilo se, že bude potom obzvlášť působit proti zlým duchům a čarodějnicím.
Sbírá se kořen a nať. Listy libečku můžeme sklízet již v prvním roce po výsadbě, kořeny k léčivým účelům až z dvouletých a starších rostlin. Kořeny se sbírají v říjnu, očistí se, podélně rozříznou a suší na vzduchu nebo v sušárně. Nať i kořeny se suší při teplotě 35°C nebo přirozeným teplem ve stínu.
Skladuje se v dobře těsnících obalech, neboť droga snadno vlhne.
Vlivem furokumarinů obsažených v droze mohou u citlivých osob při sběru a dalším zpracování vzniknout alergické vyrážky.
Kořen působí proti nadýmání, upravuje žaludeční potíže, je dobrým diuretikem, avšak silice dráždí ledviny. Má též tišící a antibakteriální účinky.
Je vynikajícím prostředkem proti revmatismu a dně, neboť má schopnost vylučovat z těla soli.
Užívá se při zánětech močového měchýře a močových cest, při otocích a pro povzbuzení vylučování žluče.
Zanedbatelný není ani jeho účinek při katarech dýchacích orgánů (též k inhalaci) a jako expektorans. Podává se nálev po doušcích v dávce 300-500 ml denně, případně formou prášku.
♦Nálev: 1 čajovou lžičku drceného oddenku s kořeny přelijeme 250 ml vroucí vody, 15 minut louhujeme za občasného míchání a přecedíme.
♦Prášek: sušený oddenek s kořeny jemně rozdrtíme a přesejeme přes síto na mouku. Podáváme 3 x denně na špičku nože před jídlem.