Majoránka
Majoránka zahradní (Majorana hortensis,Origanum hortensis)
Pochází pravděpodobně ze se severní Afriky.
U nás se pěstuje a občas i zplaňuje.
Kvete v červenci a srpnu. Plody jsou jasně hnědé tobolky. Během září se může sklízet už potřetí.
Nať se sklízí seřezáváním před plným rozkvětem asi 5 cm od země. Sušíme ji ve stínu a nebo v malých svazečcích na půdě zavěšených. Po dosušení nať sdrhneme či odrolíme. Při umělém sušení teplota max. 40°C. Droga má kořenitou pach i chuť. Je nutno ji uchovávat v dobře těsnících plechovkách, aby neztrácela svoje aroma. Nejkvalitnější bývá první sklizeň.
Droga urychluje a podporuje trávení zvýšením tvorby žaludečních šťáv, odstraňuje křeče. Ve velkých dávkách působí omamně. Podporuje vylučování žluči.
Formou nálevu se podává při nemocech z nachlazení, při chorobách trávicích orgánů, při nadýmání, při průjmech a nervové slabosti.
Připravuje se z ní olej, který se užívá k masážím při bolestech v podbřišku, při křečových žilách, dně a revmatismu. Též se z ní připravuje výborná mast proti rýmě.
Na venkově se aplikuje často jako mast na špatně se hojící rány, mokvavé a zanícené rány.
♦Mast proti rýmě: 1 lžička šťávy vylisované z čerstvé natě se rozetře s 5 lžičkami borové vazelíny. Mast se vtírá při rýmě do nosu a jeho okolí. Lze ji připravit i tak, že 1 polévkovou lžíci vína vaříme 1 minutu s 1 čajovou lžičkou majoránky, přidáme 1 polévkovou lžíci másla, roztavíme, promícháme, přecedíme, necháme vychladnout a uložíme do chladničky.
♦Nálev: 2 lžičky suché drcené natě přelijeme šálkem vařící vody a pod pokličkou 15 minut louhujeme. Poté přecedíme. Podává se denně 1 šálek.
♦Nálev ve víně: 30 g suché natě vložíme do 1 l kvalitního vína a necháme týden macerovat. Potom přecedíme přes plátno. Užívá se po lžicích pro uklidnění a při migréně.
♦Olej: hrst drogy macerujeme za občasného promíchání 14 dní v 500 ml olivového nebo slunečnicového oleje. Poté scedíme a uložíme v chladnu.