Mrkev
Mrkev obecná (Daucus carota)
Je rozšířena prakticky po celém světě. Roste divoce na loukách, mezích a cestách.
V mnoha odrůdách se pěstuje na polích i zahradách jako zelenina.
Ačkoliv se považuje původem z Afghánistánu, předpokládá se, že byla vyšlechtěna u středomořských civilizací a teprve odtud se rozšířila do světa.
Sbírá se čerstvý kořen i plod. Kořen se sklízí průběžně, když je dostatečně velký a dužnatý. K zimnímu uskladnění se sklízí koncem září, začátkem října. Ze země se vyrývá nejlépe rycími vidlemi, očistí se od zbytků zeminy, opatrně se ukroutí nať a ukládá se do krechtu, případně do chladného sklepa do písku. Plod se sklízí krátce před dozráním kdy se okolíky seřežou, vymlátí a semeno se dosuší.
V léčitelství se využívá mrkve v rekonvalescenci, při stavech vyčerpanosti a při podvýživě.
Brání vzniku ledvinových kamenů, zvyšuje produkci moče a působí proti nadýmání a kolikám.
Též se osvědčuje při srdečních chorobách a při hypertenzi.
Velmi dobré výsledky byly zaznamenány i při chronických jaterních chorobách a zánětech střev.
Dříve se používala i při průjmových onemocněních kojenců.
V současnosti je potřeba postupovat opatrně vzhledem k obsahu dusičnanů v mrkvi.
Karoteny obsažené v mrkvi jsou významnou prevencí rakoviny průdušek, jenž postihuje především kuřáky.
Vitamin A a beta karoten zvyšují obranyschopnost vůči infekcím, usnadňují hojení drobných poranění a zánětů kůže. Mrkev nachází uplatnění i v kosmetice a samozřejmě i v kuchyni.
♦Nálev z plodů: 1 čajová lžička rozdrcených plodů se přelije šálkem vařící vody. Užívá se při zánětech dolních cest močových a zadržování vody v organismu při poruchách látkové výměny, 2-3 x denně.
♦Přírodní mrkvová šťáva: Získává se z mrkve buď pomocí speciální odstředivky nebo tak, že mrkve jemně rozetřeme a přes plátno nebo nylonovou punčochu vyždímáme. Čistí krev a je vhodná zvláště pro děti, neboť podporuje růst.
Čistí žaludek a střeva, pomáhá při záduše, kašli, dně, nespavosti, TBC, rakovině. Působí příznivě na plíce i játra a u kojících žen podporuje tvorbu mléka. Vzhledem k vysokému obsahu fosforu je vhodná i pro duševně pracující.
♦V kosmetice: Strouhaná mrkev nachází uplatnění v kosmetice formou masky k zabránění tvrdnutí a loupání kůže. Čerstvě nastrouhanou mrkev přiložíme na 20 minut na důkladně umytý obličej. Ještě lepší účinek dosáhneme v kombinaci s kvasnicemi. V mléce rozdrobíme kvasnice, přidáme nastrouhanou mrkev pokapanou olivovým olejem a zpracujeme do kašovité hmoty. Masku opět necháme působit 20 minut.
Vedlejší účinky: Nadměrné pití šťávy či nepřiměřená konzumace mrkve se může projevit vyrážkami, bolestmi hlavy, únavou, podrážděností a ztrátou chuti k jídlu.
Karoten, který nestačí tělo zpracovat se ukládá do podkožního tuku. To se projevuje oranžovým zbarvením pokožky a může dojít až k poškození jater.