Mydlice
Mydlice lékařská (Saponaria officinalis)
Roste ve střední a jižní Evropě.
U nás ji lze nalézt na březích potoků a řek, vlhčích písčinách a vlhkých paloucích.
Starověcí arabští lékaři ji podávali při různých kožních chorobách.
Hippokrates ji nazýval strouthion.
Rostlina sloužila jako talisman. Vkládala se do váčků a nosila na krku pro štěstí. Rozemletá se sypala kolem příbytků, aby bránila zlovolným silám vstoupit.
Kořen se sbírá v září a říjnu, nebo v březnu a dubnu. Po vyrytí se zbaví hlíny, omyje a suší na slunci, či umělým teplem do 60°C.
Pro svůj vysoký obsah saponinů se ve formě macerátu využívá jako sekretolytikum a diaforetikum.
Dále při všech chorobách z nachlazení, tj. při kašli, onemocnění dýchacích cest, zánětu průdušek atd.
Významné je i její použití ke koupelím při ekzémech, furunkulóze a dalších kožních chorobách.
Odvar z listů a kořene vařený v měkké vodě se využívá i v kosmetice k mytí vlasů a ošetření citlivé pokožky.
♦Macerát: 1 lžička drobně řezaného kořene se dá do sklenky vody a nechá se 8 - 10 hodin (nejlépe přes noc) macerovat. Ráno se slije, přihřeje a popíjí.
♦Šampon: 30 g jemně nasekaného kořene nebo hrst listů a stonků, 1 velká hrst rozmarýny, šalvěje nebo kopřivy, 570 ml vroucí vody. Byliny přelijeme vroucí vodou, necháme nejméně 30 minut louhovat a scedíme. Používáme vlažné. Na středně dlouhé vlasy by mělo stačit 125 ml přípravku. Užívá se jako tonikum na husté vlasy pro zvýšení lesku.
Vedlejší účinky: při předávkování nebo dlouhodobém užívání může, pro vysoký obsah saponinů, vyvolat krevní poruchy projevující se rozkladem červených krvinek neboli hemolýzu.
Také dráždí střevní sliznice a nutí k dávení.