Popenec
Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)
Jeho domovem je Evropa, ale zdomácněl i v Severní Americe.
U nás roste jako plevel v zahradách, úhorech, řídkých křovinách, na loukách a stráních.
Popenec byl hlavní surovinou čarodějnického lékopisu, kde byl používán k uvolnění sevřené tkáně při svalových křečích, nebo při astmatu.
Mezi chudšími vrstvami se odedávna používal k léčbě souchotin a kašle.
Sbírá se kvetoucí nať od dubna do července. Pozor na vytrhávání natě i s kořeny - ničí se tím porosty. Suší se ve stínu, za přístupu vzduchu v načechrané vrstvě 8 - 10 cm. Sušíme-li umělou teplotou, nesmí přesahovat 40°C.
Používá se vnitřně formou nálevu při zánětech horních cest dýchacích, kašli a při zahlenění, povzbuzuje trávení a tvorbu žaludečních šťáv, působí při chorobách ledvin, močového měchýře a močových cest, působí detoxikačně na játra.
Zevně se aplikuje koncentrovanější odvar při špatně se hojících ranách, proti kožní plísni, při bércových vředech, hemoroidech.
Jako kloktadlo se užívá při zánětu dutiny ústní.
♦Nálev: 1 čajovou lžičku drobně řezané natě přelijeme šálkem vařící vody, necháme 10 minut stát a pak scedíme. Pijí se 2-3 šálky denně.
♦Odvar: 2 polévkové lžíce drobně řezané natě přelijeme 500 ml vody a vaříme 3 minuty, 10 minut, louhujeme a scedíme.
♦Tinktura: 100 g drobně řezané drogy přelijeme 500 g 60% lihu a za občasného promíchání macerujeme 14 dní. Potom scedíme, drogu vylisujeme, vše sfiltrujeme a podáváme 20-25 kapek 2 x denně.
Popenec se využívá též v kuchyni. Jemně sekanou nať sypeme na chléb s máslem nebo jej přidáváme do tvarohu či bramborového salátu.
Sušený popenec se používá jako koření do karbanátků, mletých mas a polévek.