Pukléřka
Pukléřka islandská (Cetraria islandica)
Většinou je známá jako lišejník islandský. Je to lupenitá stélka, na povrchu olivově zelená až šedočerná.
U nás je místy dosti hojná, zvláště na písčitých podkladech v porostech mechů a trav a v hornatých krajích na vřesovité půdě.
Stélka se sbírá za suchého počasí od února až do podzimu. Před sušením se musí zbavit všech příměsí jako je mech, jehličí apod.
Suší se ve stínu, lze ji krátce sušit i na slunci. Při delším vystavení slunci však ztrácí barvu a bledne.
Droga má vysoký obsah slizu a to také určuje její použití jako ochranný prostředek podrážděných nebo zánětem poškozených sliznic. Podává se formou nálevu případně odvaru při zánětech horních cest dýchacích, při poruchách zažívacího a střevního ústrojí, při peptickém vředu a proti chronické zácpě.
Významné je i působení drogy při zánětech močových cest a jaterních potížích.
Je nutno dbát dávkování. Při předávkování se mohou vyskytnout závratě.
♦Nálev: 1 polévkovou lžíci drobně řezané stélky přelijeme 250 ml vařící vody, necháme pod pokličkou 15 minut louhovat a scedíme. Pijeme 2 - 3 x denně.
♦Odvar zahuštěný: 2 polévkové lžíce drobně řezané stélky přelijeme 3 sklenkami vody a vaříme, až zbude cca 400 ml odvaru. Poté scedíme a podáváme 3 x denně 2 - 4 polévkové lžíce.