Rakytník
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Roste především v jižní Evropě, nalézt jej však lze od severozápadní až po Švédsko.
U nás planě jen zřídka se vyskytuje. Většinou je vysazován jako okrasná dřevina v zahradách a parcích.
Mongolské a tibetské léčitelství rakytník využívá při žaludečních chorobách.
Plod se sbírá na počátku zralosti (srpen - říjen), kdy je tvrdý a má červenooranžovou barvu. Nesuší se, ale rovnou se zpracovává. Plody na větvičkách drží velice pevně a při odtrhávání jejich tenká slupka praská a šťáva snadno vytéká. Proto se k trhání používá zvláštních hřebenů a nádobek, které nesmí být ze železa, mosazi nebo zinku, aby se vysoký obsah vitaminu C v plodech neznehodnotil. Můžeme-li postrádat větší množství plodného dřeva, větvičky s plody odřízneme, dáme do mrazničky a zmrzlé bobule snadno oddělíme od větví. Plody je nutné sbírat za slunečného počasí, neboť při dešti se obsah vitaminů v plodech snižuje a jejich kvalita značně klesá.
Plody se využívají jako stomachikum (lék podporujíc chuť k trávení), ale především jako vitaminodárný prostředek (i jako náhrada za citrony).
Mají schopnost snižovat obsah cholesterolu a tuků v těle, podporují regeneraci organismu a chrání před sklerózou. Byly u nich zjištěny i protirakovinné účinky.
Působí blahodárně proti procesu stárnutí, má souvislost s kvalitou imunitního systému, a to i při obraně proti nejhorším chorobám, má příznivý vliv na kůži a další orgány.
Významný je i vliv na krvetvorbu a aktivitu srdečního svalu.
Rakytníkový olej urychluje hojení ran.
♦Extrakt lihový: na 100 g plodů použijeme 200-250 g 50% lihu a macerujeme 14 dní. Poté extrakt užíváme po lžičkách, přičemž plody v něm ponecháme až do využívání extraktu. Extrakt zvyšuje odolnost proti infekci salmonelami a stafylokoky. Zvyšuje počet erytrocytů a zvyšuje hladinu hemoglobinu. Slouží jako povzbuzující prostředek při snížení kyselosti žaludečních šťáv a zvyšuje tvorbu trávicích enzymů.
♦Nálev z listů: někdy se též užívají listy formou nálevu jako krev čistící a posilující prostředek, při revmatismu a dně. 2 g sušených listů přelijeme šálkem vařící vody a 10 minut necháme louhovat. Poté scedíme a podáváme 2 - 3 x denně.
♦Sirup: při přípravě sirupu se musíme vyvarovat styku rakytníkové šťávy s kovem a vyššími teplotami, abychom zachovali obsah vitaminů. Šťávu získáme rozmačkáním plodů dřevěnou vařečkou a přecedíme přes plachetku, abychom ji zbavili rozdrcených slupek, dřeně a nečistot. Získaná šťáva je mírně zkalená, což však nemá vliv na jakost sirupu.
♦Třený s cukrem: čisté bobule rakytníku smícháme s cukrem v poměru 1:1 a částečně pomačkáme tak, aby většina zůstala celá. Dáme do sklenic, navrch ještě nasypeme cukr a sklenice pevně uzavřeme. Na chladném místě vydrží až do příštího roku, pouze trochu ztratí na chuti.