Řešetlák
Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)
Roste v Evropě a Asii.
U nás je hojný ve světlých lesích, na mezích a ve smíšených křovinách.
Plod se sbírá v září a říjnu. Suší se na stinných místech, protože však schne velice špatně, je vhodné ho dosušit umělým teplem do 45°C. Pokud se nedosuší, snadno plesniví a podléhá zkáze.
Plody lze zaměnit s plody krušiny olšové (Fragnus alnus). Rozeznat je lze žvýkáním - plody řešetláku zbarví sliny modravě až tmavohnědě, plody krušiny zelenohnědě.
Kůra se získává v dubnu oloupáváním z tříletých větví, suší se stejně jako plod. Její účinek je však cca 5 x slabší než u plodu, proto se používá jen výjimečně.
Řešetlák se vnitřně používá jako laxativum (projímadlo) při nečinnosti střev a chronické zácpě, působí také mírně žlučopudně. Užívá se formou macerátu nebo zahuštěné šťávy.
♦Macerát: 500-1500 g rozmačkaných plodů necháme přes noc macerovat v šálku studené vody a ráno na lačno vypijeme.
♦Mléko: 10 sušených plodů dáme do 250 ml mléka, přivedeme k varu a krátce povaříme. Po vychladnutí přidáme lžíci tmavého včelího medu. Při kožních chorobách a nechutenství se po doušcích pije max. 1 sklenička denně.
♦Šťáva zahuštěná: zralé plody rozdrtíme, necháme mírně zkvasit vylisujeme. Na 500 g šťávy přidáme 1 kg cukru, na špičku nože kyseliny citronové a 10 minut povaříme. Dospělí užívají 1 - 2 lžíce, děti 0.5 - 1 lžičku denně.
♦Víno: do 1 l ryzlinku dáme 150 g sušených plodů a za občasného promíchávání macerujeme 14 dní. Při žloutence, kaméncích, svědění, zácpě a přebytku vody v organismu se pijí po doušcích 2 malé sklenky denně.
Vedlejší účinky: podávání řešetláku je kontraindikováno v těhotenství.
Při podávání dodržujeme doporučované dávky.
K otravám, jenž se projevují silným průjmem, zvracením až krvácením do trávicího ústrojí, dochází zejména u dětí po požití většího množství plodů.