Rozrazil
Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)
Trvalá bylina rostoucí hojně ve světlých lesích, na sušších loukách, mezích či pastvinách. Kvete od května do září bleděmodrými květy, někdy do fialova či bělavými.
Sbírá se květ, nejlépe na počátku rozkvětu.
Droga obsahuje třísloviny, hořčiny, hořký glykosid aukubin, řadu organických kyselin včetně vitamínu C, saponiny, pryskyřici, vosky a další účinné látky. Vedle rozrazilu lékařského můžeme sbírat podobný rozrazil potoční (Veronica becabunga), kterému někteří bylinkáři dávají přednost.
Rozrazil snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí příznivě na močové cesty při zánětech a kaméncích. Osvědčuje se také při bronchitidě a astmatu. Podporuje zažívání a tvorbu slinivkových enzymů. Řadí se k tzv. čisticím drogám, proto se používá při nejrůznějších kožních problémech, kdy jej podáváme jak vnitřně, tak zevně. Působí také jako účinné antirevmatikum. Úspěšně se používá i v geriatrii.
Z rozrazilu nejčastěji připravujeme odvar, jenž ovšem povaříme jen krátce - cca 2 minuty. Popíjíme 2-4 šálky denně. Při zevním použití využíváme déle vařený odvar, většinou 5-10 minut. Z rozrazilu lze připravit i čerstvou šťávu, která pomáhá nastartovat metabolismus. Užíváme 2-3 čajové lžičky, před jídlem, 2-4 x denně. Při bolestech hlavy způsobených napětím si připravíme nálev z květů rozrazilu. Polévkovou lžíci zalijeme šálkem vroucí vody, necháme přikryté 10 minut louhovat a pak scedíme.
Při astmatu, plicních rozedmách a nemocech hrtanu použijeme naopak nať rozrazilu v dávce 10 g na šálek vody. Pijeme ráno a večer před jídlem, nebo během dne užíváme každé 2 hodiny lžíci nálevu.
V obvyklých dávkách nemá rozrazil žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.
Zdroj: GREŠÍK, Vladimír Ing in Receptář 2018/3, str. 78