Šalvěj
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Pochází ze Středomoří, ale i u nás dobře prospívá.
Je známo asi 500 druhů šalvěje, zejména v tropických oblastech.
V našich podmínkách roste planě 6 druhů šalvěje. Š. lékařská, zahradní, hajní, lepkavá a vlnatá.
Další druhy, které se však pěstují, jsou šalvěj muškátová, přeslenitá, zahradní původem z jižní Evropy a zářivá původem z Ameriky.
Je to nenáročná rostlina, která miluje teplé, slunné polohy a vyžaduje dostatek vápníku.
Semeno se vysévá v březnu do pařeniště a po 15. květnu vysazujeme rostlinky do volné půdy do sponu 50x40cm. Nesnáší čerstvý hnůj.
Sbírá se hlavně list, v němž jsou obsaženy hlavní aktivní složky.
V Číně je používán rovněž kořen a květ lze běžně použít jako prostředek k úpravě aromatu a barvy čajů.
Plně vyzrálý list se sbírá v květnu, před začátkem kvetení, někdy také nať ve stejné době a podruhé ve druhé polovině srpna horní části lodyh nad prvním rozvětvením.
Květ se někdy používá ke zlepšení aromatu a vzhledu bylinných směsí. Suší se ve stínu, v průvanu.
Hlavními účinnými látkami jsou silice obsahující silice jako tujon, cyneol, borneol, kafr, diterpeny, salicinolid a sageon, kariofylen a další. Mimo to se v něm nacházejí třísloviny, polyfenolové kyseliny (například kávová, chlorogenová a jiné). Nově byl zjištěn výskyt kyselin abietanových a jejich odvozenin. Je přítomna kyselina ursolová, dále hořčiny (pikrosalvin), glykozidy, flavonoidy a fytoncidy.
Dosud nebyly chemicky určeny estrogenní látky, které omezují pocení.
Obsaženy jsou vitaminy a stopové prvky.
Šalvěj se považuje za velmi účinný, protizánětlivý, antibioticky působící a sekreci tlumící prostředek.
Nejvíce je ceněno jeho protizánětlivé působení po vnitřním podání, jakož i při zevním použití na kůži a sliznice.
Výtažky ze šalvěje mírní nadměrné překrvení ( zarudlost) sliznic a kůže, staví krvácení z příliš rozšířených nebo poškozených vlásečnicových cévek.
Současně se uplatňuje silné protimikrobiální působení, zaměřené na virusy, bakterie, plísně a kvasinky.
V zažívacím traktu mírní přílišné pomnožování saprofytické mikroflóry, brzdí přílišné kvašení, nadýmání a křeče. Mírně povzbuzuje vylučování žluče a působí ochranně na játra.
Působí rovněž povzbudivě na nedostatečnou sekreci v období menstruace.
Lihové a lihovodné výtažky ze šalvěje účinně brzdí pocení. Podání vhodné dávky tinktury působí již za 2 - 3 hodiny a přetrvává i několik dní.
Tytéž produkty snižují sekreci mléčných žláz a staví samovolný výtok mléka.
Užívá se při klimakterických potížích jako jsou návaly krve do hlavy a potivost.
Nálev je též vynikajícím kloktadlem při zánětech mandlí, bolestech v krku, zánětech v ústní dutině a po zubařských zákrocích.
♦Nálev: Základní dávku představuje 1 čajová lžička listu na 150 ml vroucí vody, louhováno 15 minut. Denní dávkou jsou 3 základní dávky. Tento nálev se pije před jídlem při zánětlivých stavech sliznic, žaludku a střev, průjmech, nadýmání, nadměrném pocení, přílišné tvorbě mléka.
K povzbuzení chuti k jídlu se popíjí po 2 - 3 lžicích vždy 30 minut před jídlem.
Dále je nálev používán k výplachům dutiny ústní, ke kloktání, obkladům, omývání obtížně se hojících ran a vyrážek i zevních pohlavních orgánů, k irigaci a přípravě vnitropoševních tamponů.
Vedlejší účinky: Je třeba upozornit na dodržování přesného dávkování, protože větší množství šalvějových přípravků používaných po delší dobu mohou způsobit nevolnost, zvracení, křeče, otupení, a též i možné poškození jater.