Šanta
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
U nás ji lze nalézt na okrajích lesů, na rumištích, u cest, v křovinách, nejčastěji u lidských obydlí.
Původně se pěstovala u římského města Nepete, odkud také pochází její jméno Nepeta.
Sloužila jako koření, léčivá droga a její listy se též kouřily pro její mírně halucinogenní vlastnosti.
Velkým /ne/přítelem porostů jsou kočky, které s oblibou lehávají v trsech šanty, otírají se o ni a porost tím ničí.
Kvetoucí nať se sbírá začátkem rozkvětu, nejčastěji počátkem léta. Suší se ve stínu v tenké vrstvě neboť se snadno zapařuje. Přesušená droga se drobí a znehodnocuje. Usušená droga se přechovává v dobře uzavřených nádobách. Má silný, aromatický pach, trochu nepříjemný, podobný mátě a ostrou aromatickou chuť podobnou kafru. Ovšem kočkám onen aromatický pach nevadí, ba právě naopak - přitahuje je.
V přírodním léčitelství se podává formou nálevu při horečkách a nachlazení, při bronchitidě jak akutní, tak i chronické.
Užívá se jako mírné sedativum u neklidných dětí, proti bolestem hlavy, při zkaženém žaludku.
Snižuje tělesnou teplotu, vyvolává spánek a pocení.
Působí též antibakteriálně, žlučopudně a žlučotvorně, mírně snižuje krevní tlak a při menstruaci tlumí bolesti v podbřišku.
V některých zemích se listy, pro svou zvláštní chuť, přidávají k masům a mladé výhonky se používají do salátů.
Šantu lze používat jak samostatně, tak ve směsích bez omezení. Nemá žádné vedlejší účinky.
♦Nálev: 1 - 2 čajové lžičky drogy přelijeme šálkem vařící vody, necháme pod pokličkou 20 minut louhovat, scedíme a podáváme 3 x denně šálek.
Vůně odhání krysy a zahrádkáři ji pěstují poblíž zeleniny, neboť odpuzuje dřepčíky. Sušené listy se vkládají do látkové ,,myšky", která slouží jako hračka pro kočky.