Smetanka
Smetanka lékařská | pampeliška | (Taraxacum officinale)
Je rozšířena na celé severní polokouli.
U nás roste na lukách, mezích, pastvinách, v zahradách.
Rostlina po utržení roní bílou, hořkou šťávu.
Kvete od jara do podzimu.
Kořen se sbírá v březnu nebo dubnu před rozkvětem, nebo také v říjnu po odkvětu rostliny. Po rychlém umytí se suší, nejlépe ihned umělým teplem do 50°C.
Droga je na lomu světlá, je bez pachu a chuť má slabě nahořklou. Nedostatečně usušený kořen snadno přijímá vlhkost a plesniví. Suché kořeny bývají napadány červy, eventuálně myšmi.
Droga obsahuje taraxin, taraxasterin, fytosteroly, homotaraxasterol, soli sodíku, draslíku, manganu, kyseliny křemičité, síru a fosfor, tříslovinu, inulin, látky s fytoncidními účinky. Také vitaminy A, B, C, D. Obsah inulinu je nejvyšší na podzim. Obsah taraxinu stoupá v červenci a srpnu.
Povzbuzuje trávící orgány a podporuje sekreci trávicích šťáv.
Má účinek choleretický a diuretický, poněvadž obsahuje enzymaticky působící látky, které příznivě ovlivňují činnost jater a ledvin.
Z květů pampelišky se připravuje i chutný a léčivý med.
♦Nálev: 2 čajové lžičky na 2 šálky vody jako choleretikum, diuretikum a amarum při špatné kontrakční a vyprazdňovací funkci žlučníku, žaludku, při zánětech močových cest a ledvinových kaméncích. Jako amarum při zánětu žaludeční sliznice s nedostatečnou tvorbou kyselin.
Pro vysoký obsah inulinu se doporučuje užívat čaj při cukrovce a čerstvé listy jako zeleninu při chorobách výměny látkové.
Užívání kořenu při cukrovce má význam pouze podpůrný.