Srstka
Srstka obecná čili angrešt (Grossularia uva-crispa)
Angrešt se rozšířil hlavně z Francie do ostatní Evropy, zejména do Anglie, Německa a později i do Ameriky.
U nás se pěstuje hojně v zahradách, ale i v polních kulturách. První zmínka o jeho pěstování v Čechách pochází z roku 1772.
Angrešt zraje od konce června do konce července a sklízí se postupně podle dozrávání. Pro průmyslové zpracování se musí sklízet ve vhodné technologické, tj. konzervárenské zralosti, při které plody při zmáčknutí ,,pérují", tj. až týden před konzumní zralostí.
Při domácím zpracování na kompot vybíráme plody téměř zcela zralé, ale dosud pevné, rozhodně ne přezrálé.
V lidovém léčitelství se plody angreštu využívají jako prostředek proti zácpě, působí proti arterioskleróze, vyššímu krevnímu tlaku a chudokrevnosti. Při jeho konzumaci se u některých lidé mohou vyskytnout lehké alergické vyrážky. Jinak žádné vedlejší účinky nejsou známy.
♦Omáčka: 500 g angreštu, 2 lžíce citronové šťávy, 50 g másla, 2 lžíce hladké mouky, špetka soli, 2 lžíce cukru, 200 ml smetany, voda na zalití. Angrešt očistíme od stopek a okvětí, překrájíme nebo propícháme vidličkou, zalijeme vodou a rychle povaříme. Občas zamícháme, aby se u dna nepřipaloval. Potom i s vodou prolisujeme. Z rozehřátého másla a mouky umícháme světlou jíšku, zalijeme ji prolisovaným angreštovým protlakem, ochutíme jí solí, cukrem, citronovou šťávou a za stálého míchání povaříme. Do prochladlé omáčky vmícháme smetanu. Připravenou pikantní omáčku používáme k ochucení pečených nebo grilovaných mas nebo k polévání moučných jídel.
♦Víno: hodně zralý angrešt prolisujeme na lisovacím strojku. Ve studené vodě rozpustíme 400 g cukru v 1 l vody. Cukrový roztok promícháme s 1 l prolisované angreštové šťávy. Přidáme kvasinky, uzavřeme kvasnou zátkou, okolo zapečetíme voskem a necháme kvasit.