Tužebník
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Pochází z Evropy.
U nás je dosti hojný na mokrých loukách, pobřežních houštinách a lesních mokřinách.
Tužebník byl spolu se jmelím posvátnou bylinou druidů.
Rovněž byl oblíbenou rostlinou anglické královny Alžběty I.
Rostlina se zasloužila o vznik Aspirinu, neboť to byl tužebník jilmový, z něhož ve 30. letech 19. století byly poprvé izolovány protizánětlivé chemické sloučeniny salicyláty a v roce 1890 se objevil první patent na lék zvaný ,,aspirin". Jeho jméno bylo odvozeno od starého latinského názvu tužebníku Spiraea ulmaria.
Květy a nať se sbírají v červenci. Květy se sdrhnou ručně a suší se ve stínu za přístupu vzduchu. Umělým teplem max. 40°C.
Nať se sbírá v době květu rostliny. Příliš dlouhé stonky nejsou žádoucí. Suší se stejným způsobem jako květ. Droga se přechovává v papírových nebo jutových pytlích.
Droga se používá při revmatismu, dně, vodnatelnosti a při poruchách metabolismu.
Též proti horečce, jako prostředek potopudný, močopudný, proti křečím nohou, průjmu a při vysokém krevním tlaku.
Stimuluje žaludeční činnost a neutralizuje nadměrnou kyselost žaludečních šťáv.
Aplikuje se formou nálevu, macerátu i odvaru nebo tinktury, jenž má silnější účinek.
♦Nálev: 1 čajovou lžičku drogy přelijeme šálkem vařící vody, 15 minut louhujeme pod pokličkou a scedíme. Podáváme 3x denně šálek.
♦Tinktura: 100 g drogy přelijeme 500 ml 60% alkoholu a necháme 14 dní v teple v dobře uzavřené láhvi macerovat. Poté scedíme, drogu vylisujeme, obě tekutiny smísíme a sfiltrujeme. Podáváme 3 x denně 20 - 25 kapek.
♦V kuchyni: listy se přidávají do polévky. Květy se přidávají do džemů a dušeného ovoce, kterým dodávají lehce mandlovou příchuť. Též se z nich připravuje tužebníkové ,,pivo" a květy dodávaly příchuť medovině a vínům.
Vedlejší účinky: osoby citlivé na salicyláty by se měly tužebníku vyvarovat.