Violka
Violka vonná (Viola odorata)
Její původní vlastí jsou pravděpodobně krajiny kolem Středozemního moře.
U nás jí nacházíme v listnatých humózních lesích, na křovinatých stráních, v parcích a zahradách.
Staří Řekové ji zvolili za symbol plodnosti.
Též se traduje, že fialky vykvetly u paty Kristova kříže.
V květomluvě se uvádí, že svazek této květiny je milostným vyznáním: ,,Celé mé srdce patří jen tobě".
Kořeny se sbírají v září a říjnu. Po krátkém umytí od zbytků hlíny se suší ve stínu, v tenkých vrstvách za dobrého přístupu vzduchu nebo umělým teplem do 40°C.
V březnu a dubnu se sbírá list a květ. Sušení je stejné jako u kořene. U květů je nutno dbát, aby se zachovala jejich barva a vůně. Nejlepší květová droga pochází z jedinců rostoucích ve stínu, neboť mají květy tmavěji zbarvené a intenzivněji voní.
Droga se skladuje na suchých místech v dobře uzavřených nádobách, chráněná před světlem.
Droga je výborným prostředkem k uvolnění hlenů při kašli a bronchitidě.
Užívá se též jako diuretikum a antirevmatikum.
Zevně se přikládají listy na rozpraskané prsní bradavky.
Rovněž se traduje, že je účinným prostředkem při léčbě zhoubných nádorů, především proti rakovině tlustého střeva, hrtanu a jazyku, v obkladech na rakovinu prsu.
Z květů se získává fialková silice, která je jednou z nejdůležitějších součástí parfémů. I když je obsah silice v květech malý (0.09 - 0.13%), pěstují se hlavně v jižní Francii jako meziplodiny v olivových a pomerančových sadech.
Z čerstvých violek si můžeme připravit i jemnou pleťovou vodu.
Violka nachází uplatnění i v kuchyni. Květy se kandují a potom se jimi zdobí pudinky, koláče, zmrzliny etc.
Violkový ocet se přidává do ovocných salátů.
Mladé violkové listy jemně nakrájíme a přidáváme do polévky v množství 1 lžíce na 1 l.
♦Bonbony zvané cetle: 160 g cukru svaříme na bublinu. Violky vhodíme do cukru, dobře promícháme a vaříme, až cukr zase tvoří bubliny. Nalijeme do mělké formy, vymazané olejem a než úplně ztuhne, pokrájíme na kousky - cetle.
♦Mazání proti revmatickým bolestem: do láhve se širokým hrdlem dáme po 20 g květu violky vonné a kořene violky violky vonné, 30 g listu rozmarýnu a stejně tolik tymiánu. Vše přelijeme 500 ml Alpy, láhev dobře uzavřeme a za občasného protřepání necháme v teple týden macerovat. Poté scedíme, zbytek vylisujeme a obě tekutiny spojíme. Získaným extraktem natíráme večer bolestivá místa.
♦Nálev: 1 lžíci drogy přelijeme 200 ml vroucí vody, 15 minut louhujeme a scedíme. Pije se 2 - 3 x denně.
♦Ocet: do 1 l vinného octa dáme hrst violkových květů a necháme 10 dní macerovat. Poté se ocet scedí a je připraven k použití. Lze použít i k potírání čela při bolestech hlavy.
♦Pleťová voda: polovinu čerstvé kvetoucí natě přelijeme vroucí vodou, nejlépe destilovanou. Druhou polovinu přelijeme čistým lihem. Obojí necháme macerovat, přecedíme a obě tekutiny spojíme dohromady. Pro mastnou pleť použijeme nejlépe čistý líh (96%), pro normální pleť líh zředěný (60%).
♦Sirup: hrst květů, 1 l vody, 1 kg cukru krystal, 1 citron.
Čerstvě natrhané květy spaříme vroucí vodou a necháme 24 hodin macerovat. Potom přecedíme, nálev smísíme s cukrem a svaříme do hustoty sirupu. Před koncem varu přidáme citronovou šťávu a plníme do lahviček, které dobře uzavřeme. Podáváme 3 x denně polévkovou lžíci.
Vedlejší účinky: vzhledem k vyššímu obsahu saponinů mohou velké dávky vyvolat zvracení.
Má též projímavé účinky.